Když chce člověk něco dosáhnout, musí pro to něco udělat

Znám spusty lidí co si pořád na něco stěžuje, třeba že mají málo peněz v zaměstnání, či že nemůžou najít práci, nebo jsou v práci nespokojeni. Ale já se jich vždycky ptám, co jste pro to udělali aby jste se měli lépe? Odpověd je vetšínou že nic a nebo výmluva že to beztak nemá cenu, že se tím nic nezmění. Příklad je moje máma, pracuje už 7 let v továrně u pásu, někdy celou 12h směnu dělá jen jednu operaci, strašně na tu práci naříká, proto jsem ji navrhl že ji naučím pracovat na počítači, protože to je dneska téměř nutnost umět, teda mimo vyloženě dělnické profese, třeba tu co dělá. Asi 20min jsem se s ní učil na tom PC, tak mi řekla že nemá čas a že jí to nejde a že to špatně vysvětluju, tento scénář se opakoval asi ještě dvakrát a pak už se na to vykašlala úplně, i přes mé naléhání at to skusí ještě Nedávno dostala nabídku zajímavé práce, teda dostala ji spíš sestra, ale ta nakonec jde na vysokou školu tak ji odmítla, a doporučila naší mámu. Jednalo by jse o práci u počítače, pracovala by v malém kolektivu, pro ni za určitě zajímavou mzdu, podnikatel by ji dokonce vzal, i přesto že neumí na počítači, že ji vše naučí, ale máma nakonec odmítla, ale ani se ji nedivím, protože na počítači neumí zhola nic, dokonce poprvé z myší hýbala ve vzduchu a divila se, že se na obrazovce nic nehýbe, a není to kvůly tomu že by se to nedokázala naučit, nebo že by byla hloupá, ale jen kvůli tomu že se to nechce naučit a je na to pohodlná, dokonce jsem ji k jejím 45 narozeninám koupil knihu počítač pro začátečníky, ještě ji neotevřela. Zajímavé je že si pořád každýmu stežuje jak ji to v práci nebaví jak je tam vykořistujou a že má za to mizerný plat. Holt komu není rady tomu není pomoci.
Ale není určitě jedinná, spoustu mích kámošů jsou lidé kteří se třeba chlubí tím že od té doby co odešli ze školy ještě nepřečetli ani jedinou knihu, jedinný na co myslí je kde se zase večer ožerou. Dokonce ted mě dostal jeden z mích kámošů, který má mzdu jako automechanik 10500kč čistého měsíčně (ve skutečnosti má minimální mzdu, zbytek dostáva na černo na ruku) a brácha mu dohodil práci za 25000Kč čistého a on ji odmítl že neví jestly tam má jít, že se mu nechce jít někam jinam, že to tam nezná a že by musel chodit v 6h do práce, ještě upozornuji že se jedná o práci která je ve stejném měste jak bydlí, takže žádné dojíždění. A pak si mi u pivka bude zase stěžovat, že když spláci lízink na auto že mu skoro nic nezbude. Ach jo, lidé jsou nepoučitelní, dit by stačilo jen málo. Já taky zrovna výplatu nemám jak bych si představoval, a to dělám práci která je celkem zodpovědná a náročná na znalosti, jsem konstuktér v programu PROEngineer a konstruluji lokomotivy, ale na druhou stranu jsem asi rok po škole a než se poohlédnu po něčem jiném musím si tady udělat nějakou praxi. Ale něco pro to dělám, třeba už více než půl roku chodím na kurzy angličtiny, kterou jsem ve škole neměl a chybí mi, přečetl jsem už za tu dobu hodně knih o obchodu, ekonomice, psychologii, a dalších různých odborných knih. Můj sen je se naučit dobře anglicky a potom si najít dobrou práci vyznat se v ekonomice a naučit se komoditnímu obchodování a skusit na tom vydělat nějaký peníze, co jsem mi z toho splní uvidím, ale aspoň nesedím na prdely a jenom si nestěžuji jak je ten svět ke mě špatnej.